taky se mi líbil nějakej tweet jako “k zamyšlení, přátelé, proč každý rok vysílají anděla páně 2, což nemáme povedenější filmy?” když nezanedbatelná část národa považuje za skvělou zábavu dívat se hodinu a půl na nepřetržitou sérii srandovních replik které zná nazpaměť

viděl jsem v dospělosti pelíšky asi jen jednou a neznám ty hlášky z toho, takže když teď twitter o den později ukazuje věci jako “udus se tím nokem” tak si vždycky napřed řeknu co kdo proč než mi to dojde, parádní zábava

lol jak jsou z toho cizinci nadšení a neví že koncept leo expressu je “pojedeme dálkovou trasu vlakem dělaným na cestu Praha Úvaly”

a nakonec Bergen, kde výjimečně nepršelo, ale kvůli zpoždění jsem ho spíš proběhl, abych stihl letadlo. navazující let z Holandska byl plný Mexičanů a Keňanů, s jejichž aerolinkami byl z nějakého důvodu sdílený, a návrat do Prahy hřejivý jako vždycky. asi někdy zase někam pojedu

cestou na jih ubývalo sněhu a přibývalo masivních dopravních staveb, které Norové budují ze svých nekonečných ropných fondů. turisti mají na lodi plnou penzi, ale jídlo za moc nestálo, spíš ty výhledy

cesta do Bergenu trvá šest dní, ale na zastávkách, kterých je na trase přes třicet, se dá na chvíli vystoupit. když je z paluby vidět polární záře, pan Magne to ohlásí lodním rozhlasem

Kirkenes je severní konečná lodí na trase Hurtigruten, které každý den vyjíždí z Bergenu na jihu Norska. jednak přepravují místní, jednak je to turistické lákadlo. tahle loď, Havila Pollux, je docela nová, obsahuje pěkné kajuty, prezentace pana Magneho, bar a výhledy

Kirkenes je nebezpečně blízko Ruska, ale jinak je to dost ospalé polární město, tak jsem se stejně jako všichni ostatní turisti hlavně snažil fotit polární záři. v Kirkenes byla polární noc, která ale část dne vypadá spíš jako brzké ráno - v té době jsem doklouzal na loď

rovnou od útulného hotelu v Karasjoku pak polární nocí jel jeden z linkových autobusů skrz norský Finnmark. čtyři hodiny podél hranice s Finskem bylo vidět jen občas světlo z nějaké samoty, až v městečku Tana začali nastupovat školáci jedoucí stejně jako já do Kirkenes

dál na sever vlak nejede, jen drahý autobus - kolem oblíbené turistické pasti, Santovy vesničky na polárním kruhu, silnicemi kolem zamrzlých jezer a sobích stád až do Norska do vesnice Karasjok, kde nic není. posledních pár hodin jsem jel v busu sám

v Rovaniemi kolem nuly, takže jsem málem hodil držku na ledovce rovnou při vystupování z vlaku. snídaně probírala za tmy, prohlídka hlavní památky (angry birds hřiště) už za světla

z majestátního helsinského nádraží se jede klasickým finským dvoupatrovým vlakem do Rovaniemi osm hodin. koupil jsem si místo s židlí co se dá otočit k okýnku a díky bezva jídeláku to celkem uteklo

v Tallinnu jsem nespal, ale rovnou pokračoval na noční loď do Helsinek, která jede asi hodinu, ale do rána se na ní dá spát, předtím se najíst v lodním burger kingu a potom dostat kvalitní snídani. a pak v šest ráno větrné a mrazivé Helsinky

z Vilniusu se nedávno dalo dostat dál po Pobaltí jen autobusem, potom s dlouhými přestupy, ale asi před rokem se domluvili a do Tallinnu se jede s jedním přestupem. po cestě Riga a baltský venkov, jediný přestup v pohraniční vsi Valga a na konci Tallinn v ukrajinských barvách

vlak přes Polsko jel bizarně dlouho, ale po přestupu na sovětské koleje v litevské stanici Mockava už ve Vilniusu brzy čekal Tony Soprano a asi 4 kg lokálního jídla

z Krakova do Vilniusu vlakem, který teď už jezdí v normální časy, ale tehdy ještě vyjížděl jeden denně v lákavých 3:47 z liduprázdného nádraží. nikdo vedle mě neseděl, jen ve Varšavě přistoupilo asi 30 lidí co dost smrdělo, ale to je riziko hromadné dopravy!

další výlet report: jel jsem za nordickými horizonty. napřed docela příjemným vlakem do Krakova, kde bylo strašlivě hnusně, ale pirohy měli

můžu nějak přispět k tomu aby nás ti roboti zotročili co nejrychleji prosím?

tohle je celý úplně neuvěřitelný vlákno lidí co mají zjevně nějakej bizarní fetiš na Izraelce a graduje to tady týpkem, kterej nejen má “snového Žida”, ale navíc je tento snový Žid fiktivní postava z televizního seriálu

místní užívače pečivových produktů českých supermarketů bych rád upozornil na tento finský vynález, bagetu zapečenou s místní variantou nivy. stojí to tři eura a je to nejlepší věc na světě