V klimatické politice jsme už spoustu práce udělali. Teď se potřebujeme pustit do průmyslové politiky, abychom příležitost proměnili v investici.

Na letošní cenu za komunikaci změn klimatu, kterou udělují @ucena_spol a @OSNPraha, jsme v porotě vybrali @JanKrajhanzl. Sice naprosto zaslouženě, nicméně jak večer při předávání v @KnihovnaVH kdosi poznamenal: Aha, já byl v šoku, že to ještě nemá.

Zdroj:

Dobře, @czechglobe_offi!

4. Takže by se (opět: už se to v minulosti dělo) v lepším případě zavírala informační střediska, krátily otvírací doby atd. V horším případě by došlo na údržbu turistických stezek a podobné práce. https://t.co/ZHYthMzgvi

3. Proto ke škrtání zbývá máloco, hlavně turistické služby. Na první pohled to nedává smysl - měly by být jedním z hlavních účelů národního parku. Ale ve skutečnosti jsou jednou z mála věcí, ve kterých správci parků mohou škrtat.

2. Většina činností správy parku je totiž mandatorní. Nemůže se přestat starat o lesní majetek nebo vyřizovat stavební povolení. Proto by musela škrtat nepovinné činnosti - a škrt třeba deseti procent celkového stavu by nutně znamenal mnohem větší díl z nich.

Propouštění v národních parcích by se nejpravděpodobněji řešilo razantními škrty služeb pro turisty. Nebylo by to poprvé: 1. Pokud by parky měly propustit dejme tomu 10 % zaměstnanců, musí se rozhodnout, co ořežou. Jenomže ony se prakticky rozhodovat nemohou.

Amerika kvůli politické válce nedokázala schválit rozpočet, proto stát nemůže platit dispečery leteckého provozu, letecké linky kolabují...a republikánští ultras objevují, že vlaky jsou skvělá věc.

Cena za komunikaci změny klimatu v Česku letos už posedmé. Projekt připravila @OSNPraha ve spolupráci s @ucena_spol. Oceňujeme komunikační práci vědců a odborníků, kteří komplexní téma vysvětlují širokému spektru lidí, od studentů až po širokou věřejnost. 🧵

Jaké neziskovky dostávají dotace od státu? Zde seznam 21 největších příjemců v roce 2024 pobírajících cca 25 % veškeré alokace.

Podrobnosti:

Ústavní soud rozhodl, že vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok bylo naprosto v pořádku.

Asi nejdůležitější - a jeden z mála konkrétních - bodů v kapitole Životní prostředí programového prohlášení nové vlády. Přepsat protierozní vyhlášku, kterou napsalo a prosadilo ANO. Byla jedním z hlavních environmentálních výsledků první Babišovy vlády.

Je tam pár dílčích sporných věcí. Ale zhruba 90 % textu bych klidně podepsal - a nijak by nevybočovalo z jednání na summitech OSN nebo v Evropské unii.

Třetí bod je též rozumný. Prioritou pro posilování odolnosti je zdraví a zemědělství. Gates tady přináší svoji zkušenost filantropa, který pracuje v chudých zemích. V Evropě či Americe máme sklon zapomínat, že pro většinu světa klimatická odolnost znamená něco jiného než pro nás.

První kolej (snižování emisí) cílí na čáru, kde chceme růst teplot zastavit. A emise snižujeme nyní. Bylo by poněkud nepraktické stavět metriku jako "Tempo snižování emisí v roce 2025 vybereme podle toho, jestli se nám do roku 2050 podaří zvýšit odolnost z hodnoty A na B."

Nicméně (a tady je hlavní rozpor mezi Gatesem a současným přístupem) to neznamená, že by teplota nebyla důležitou metrikou. Potřebujeme ji z praktických důvodů.

Nejenže potřebujeme dělat obojí. Navíc druhý bod je dražší (jenom pro rozvojové země se odhaduje https://t.co/ZyL1kYorKJ 215-387 miliard dolarů ročně) a také komplikovanější (protože se z velké části nedá řešit trhy).

Druhý Gatesův bod: Teplota není nejlepší metrika změn klimatu. Reálný dopad utvářejí dva faktory: teplota a naše odolnost. Nesporně. Proto globální vyjednávání už řadu let jedou po dvou kolejích: 1. snižování emisí, 2. investice do odolnosti hlavně v chudých zemích.