Co se děje ve Švýcarsku? Deflace, silný frank a hrozba návratu záporných sazeb? Jak se počítá švýcarské HDP? Co ho ovlivňuje?.Zajímá vás, proč tahle alpská země zůstává ekonomickým unikátem Evropy? Čtěte dál.

Zpět k ekonomii -> téma dluhopisy nesmí být tématem. Jinak je něco špatně.⬇️.

Fiskální konsolidace není luxus ani akademická debata, ale základní prevence před krizí, která může přijít mnohem rychleji, než si politici připouštějí. Pamatujte si, že pokud nejsou státní dluhopisy nudné, nastává problém.

Globální křivky se strmňují, protože dluhy rostou, inflace neklesá tak rychle a centrální banky už nekupují jako dřív. Velká Británie je memento, co se stane, když trh ztrácí důvěru: dlouhý konec vystřelí a všechno ostatní zdraží. Koncem listopadu přijde rozpočet - ten rozhodne o

Výnosy představují cenovku času. Nejsou jen technickým ukazatelem státního dluhu, ale postupně prosakují do celé ekonomiky. Ovlivňují hypotéky s delší fixací, firemní úvěry, investiční laťky (IRR) i valuace akcií. Strmější křivka proto není pouze téma pro ministerstvo financí –.

Každá dnešní miliarda schodku znamená vyšší úroky z dluhu zítra, menší prostor pro investice do školství, obrany, zdravotnictví nebo infrastruktury. Do toho na nás působí demografická křivka promítající se do zdravotního a důchodového systému. Politici velkých politických bloků a

Deficit je budoucí daň – odložený účet, který nakonec zaplatí jednotlivci, firmy, mladá generace i budoucí důchodci. Ale i investoři - růst výnosů je ztrátou těch kteří financovali věřejný dluh - ti kteří státu věří, že peníze vrátí. Tihle investoři zase operují s úsporami.

Právě londýnská epizoda ukazuje, jak rychle se nálada investorů může změnit. Pokud Česko nepředloží věrohodný plán konsolidace, může se ocitnout v podobné situaci: s vyššími výnosy na státních dluhopisech, dražším financováním pro domácnosti i firmy, omezeným prostorem pro

Zkušenost z Velké Británie je proto i mementem pro Českou republiku. Také u nás dojde v příštím roce k rezignaci na skutečnou fiskální konsolidaci – která přes své mouchy a i díky vysoké inflaci v ČR započala. Ve výhledu se rezignuje i na pravidla. Toho se ale trhy také bojí, že

Tento příběh má širší význam. Ukazuje, že fiskální politika se stává rozhodujícím faktorem pro vývoj finančních trhů. Fiskál, ne monetár. Vzniká takzvaná fiskální dominance, kdy vysoké schodky a dluhy svazují ruce centrálním bankám. Ty jsou pak nuceny držet sazby déle na vyšších

Rostoucí výnosy vysílají jasný signál: investoři chtějí vyšší kompenzaci za držení státních dluhopisů v prostředí bobtnajících deficitů a neodbytné inflace. Čím dál víc se ukazuje obava, že politici nemají ambici – anebo schopnost – zkrotit své rozpočty, zatímco centrální banky

A není to jen příběh Británie. Výnosy na 30letých amerických Treasuries se začátkem září vyšplhaly k 5 %, což je nejvyšší úroveň od července. Japonské 20leté dluhopisy dosáhly maxima od roku 1999 a výprodeje zasáhly i francouzské (nejvýše od 2009), německé (od 2011) či australské.

Británie se tak ocitá v pasti. Trhy jsou nervózní, požadují stále vyšší výnosy a fiskální politika nemá jasný konsolidační rámec. Výsledkem je, že úroky na třicetiletých vládních dluhopisech se pohybují kolem 5,6 %, což je mezi zeměmi G7 nejvyšší hodnota. Inflace zároveň zůstává

Podobný jev – tzv. negativní swapové spready – se objevil i v Německu loni, když se začalo diskutovat o uvolnění ústavní „dluhové brzdy“. Stejný trend je patrný i v dalších zemích a ve Velké Británii se negativní spread nyní pohybuje kolem 0,3procentního bodu, tedy poblíž

Nervozitu lze pozorovat i na technických ukazatelích trhu. Výnosy desetiletých britských dluhopisů se posunuly nad sazby úrokových swapů se stejnou splatností, což odráží obavy investorů z přebytku nabídky.

Japonský poptávkový faktor, na který se zapomíná. Jak BoJ přestala cílit výnosovou křivku (YCC), dlouhý konec JGB leze nahoru a s ním i „hedged“ atraktivita zahraničních dluhopisů pro japonské pojišťovny. Po přecenění o FX zajištění už UST/Bundy tolik „nevychází“, takže část

Zpět do současnosti k Británii. Vyjma nabídky se odehrává strukturální změna i na straně poptávky – právě penzijní fondy postupně snižují držbu dlouhodobých britských dluhopisů, protože systém definovaných benefitů je v útlumu.

Bank of England nakonec musela zasáhnout a nouzově začala skupovat dlouhodobé státní dluhopisy, aby zabránila zhroucení trhu (navzdory růstu sazeb a kvantitativnímu utahování). Pro mnohé investory to byla lekce, že ani tak vyspělá země, jako je Británie, není imunní vůči krizi

Jenže strategie založené na derivátech a páce – a prudký propad cen státních dluhopisů znamenal obrovské dodatečné požadavky na hotovost (pusťte si film Margin call). Fondy se ocitly pod tlakem a začaly masově prodávat právě dluhopisy, které držely. To způsobilo další pád cen,

Investoři se odvrátili a výnosy během pár dní vyskočily. Klíčovou roli v tom rovněž sehrály penzijní fondy. Britský penzijní systém je založen na fondových pilířích (DB i DC). Tyto fondy používají složité investiční strategie (LDI), které pomáhají zjednodušeně sladit majetek a.

Klíčovým faktorem je ale ztráta důvěry v odpovědnost fiskální politiky. Velká Británie si tím prošla už v roce 2022, kdy krátká epizoda nepromyšleného uvolnění rozpočtových pravidel (Liz Truss mini budget) vyvolala takzvanou „gilt crisis“. Během tří dní výnos vzrostl o více než