RT @VojtechPecka: 🛰️Trumpova administrativa se zřejmě chystá donutit NASA, aby nechala shořet v atmosféře nové satelity se špičkovým vybave….

Takže co se stalo? Vlastně nic. Podstatné je asi jen to, že pokud tak za rok nějaké dítě selže při výuce matematiky, bude potřebovat úpravu státní maturity kvůli dyslexii, nebo bude senior vyšetřován v souvislosti s demencí, tyhle testy by mohly pomoct identifikovat problém. 7/7.

Praktický efekt je ale relativně malý. Rozdíly jsou tak nízké, že jejich dopad na nějaké fungování v životě jsou minimální. Navíc jde o rozdíl průměrů, který moc nevypovídá o podílu mužů a žen v pásmu velmi vysokého (či nízkého) výkonu - na to je vzorek moc malý. /6.

Proč ty rozdíly pozorujeme? To není jisté. Obecně se muži a ženy liší víc ve školních dovednostech než intelektových předpokladech. Příčinou je asi směs rozdílů v přístupů učitelů a okolí, předpokladů, motivaci a zájmech (což zase souvisí s těmi stereotypy). /5.

Jednotlivé "clustery" dovedností jsou agregací většího množství dílčích, často poměrně nesourodých testů. Zejména v jazykových dovednostech navržená struktura není úplně optimální, zrovna na ní ostatně pracuju a tahle analýza mi v tom může pomoct. /4

V průběhu základní školy se objevují a postupně zvětšují rozdíly, a to ve stereotypním směru; ty jsou ale pořád relativně malé. V pozdním věku pak může docházet k určitému zmenšení efektu (což ale může být jen artefakt související s designem výzkumu). /3.

A to přestože vlastně tuhle fascinaci rozdíly ve schopnostech mužů a žen sice vidím, ale moc nechápu :) V každém případě, v souladu s jinými studiemi: před nástupem do školy se chlapci a dívky neliší v předpokladech pro psaní, čtení, ani počítání. /2.

Je okurková sezóna, @MichalJaburek píše něco do médií, a hodil by se mu rozdíl ve výkonu chlapců a děvčat v matematických znalostech. Zrovna mám otevřená naše data z Testů školních dovedností, který připravujeme k publikaci. Tak jsem dal dohromady rychlou analýzu. /1

Na tomhle testu jsem (byť dost nepřímo) spolupracoval mj. i s @JiriStiplCZ . Kdyby si o tom chtěl někdo přečíst česky a v podobě strukturovaného textu, ne vlákna tady, kolegové dali dohromady krátký popularizační text:

Abych to upřesnil, některá zdánlivá fakta nejsou fakta. Užitečnost vystoupení z EU, green dealu. Tohle beru, data sice jsou, ale lze je intepretovat různě, je to spíš názor než fakt. Ale tohle byla prostě čistá lež, která mu na profilu visí už tři dny bez korekce. Proč, sakra?.

Chápu, co lidi vede k volbě Motoristů. Ale plácnout tohle na sítě a neopravit to po upozornění znamená.1. záměrnou lež;.2. je mu to jedno, plácá. Tak jako tak jde o ukázku nekompetence. Myslí si někdo, že po volbách začne být kompetentnější? Nebo je voličům pravdivost jedno?

Jinak to "posilování", které jsem popsal, samozřejmě není jedinou příčinou Wilsonova efektu (tedy růstu dědivosti většiny rysů v průběhu dospívání a stárnutí). Ostatní příčiny jsou třeba prostě jen jiná rychlost zrání a vývoje. Někdo "vyroste" dříve, někdo později. 14/13.

Nezapomeňte na to, až budete číst o dědičnosti. Vysoká míra dědivosti nemusí znamenat, že prostředí nehraje roli. Jen prostě podoba prostředí (lepší škola) je zčásti důsledkem mj. i genů (úspěch v přijímačkách), a tento nepřímý efekt se pak "přičte" na vrub dědivosti. 13/13.

Ten nepřímý efekt by totiž byl porušením úvodního ACE modelu - předpokladu, že všechny složky jsou navzájem nezávislé. Z definice je totiž C (sdílené prostředí) naopak jen to, co zbude po kontrole všech přímých i nepřímých efektů aditivních genetických vlivů (A). /12.

A tím se dostáváme k paradoxu: Ačkoli je zařazení do specializovaného vzdělávacího programu jednoznačně součástí sdíleného prostředí, ve studiích dědičnosti se paradoxně "přičte" k našemu odhadu dědivosti rysu (IQ). Genetika tady přitom působí nepřímo, skrze prostředí. /11.

Tolik tedy studie: Zařazení do specializovaného vzdělávacího programu "pro nadané" na základě testu předpokladů povede nejspíše ke zdánlivému "posílení" vlivu genetiky na inteligenci (či znalosti atd.), protože to je v době zařazení zřejmě nejsilnější zdroj variability. /10.

Proč vliv genetiky roste? Jedno vysvětlení je právě tohle! Ve skutečnosti totiž neprobíhá jediné "rozřazení". Prostředí na vás reaguje, jinak se chová a podporuje šikovnější a méně šikovné žáky. Dochází tedy ke stejnému posilování silných složek jako v naší modelové situaci. /9.

Tou je ve studiích už od raného věku aditivní genetický vliv, jeho podíl navíc s věkem roste. Tedy: čím později "zařazení" do programu realizujete, tím víc posílíte vliv genetiky. Velmi rané rozřazení bude méně efektivní, méně totiž sníží vliv náhody. /8.

Long story short: v uvedeném příkladě se zvýší vliv všech 3 složek - a to poměrově podle toho, jak "vlivné" byly před rozřazením. Podíl těch "silnějších" tedy na celku vzroste, podíl "slabších" klesne. Otázka tedy zní, co je v době "rozřazování" dominantní složkou? /7.

Zařazení do programu není důsledkem jen genetiky nebo jen prostředí. Je důsledkem úrovně rysu (předpokladů), respektive výkonu v testu v době rozřazování, a na tom se podílely všechny tři složky: genetika (A), sdílené prostředí (C), náhodné vlivy prostředí (E). /6.